2. Rub
2. Rub, u, m., roubení, rubáni, sekání, das Hauen. Nech mne, řezbě ty jsi zvykla, já rubu. Hdk. — R., něco roubeného, jako roubený chlív, roubená stodůlka, roubená chaloupka, gezimmertes Gebäude als: Stall, Scheune, Wohnstube. Zlob. Cf. Srub. — R., roub, který se štěpuje, das Pfropfreis. R. ja- bloňový. Ms. o štěp. — R., na Slov. vrub, das Kerbholz. Bern. — R., strana roubená, nehladká, spodní (líc svrchní). R. kůže (die Aasseite) oškrábati. D. Splstěný r. (u kůže), die verfilzte Aasseite. Šp. Sukno má dvě strany, líc a rub. Us. Po rubu = po druhé straně. Br. Na ruby kabát, šat, punčochy atd. obrátiti, vzíti (švem na vrch). Us. Trefný jsi jako kožich na ruby. Prov. Obrátil pláštík na ruby (změnil své přesvědčení). Prov. Sukno jest na líci hladší nežli na rubu. Ml. Má hubu na ruby (veliké zuby); Na ruby ju převrátím; Na ruby sukňu obléká. Sš. P. 482., 730., 558. Na rub obrácený, verkehrt- flächig. Nz. Summa na rubu prokázaná. Dch. Každá věc má rub a líc. Sš. Sm. bs. 186. — Přeneseně: Vše na ruby převrátiti, obrátiti (zmásti, pokaziti). Us. Všecky mé věci na ruby zpřevrácel a zmátl. Br. To vše že klesne a na ruby se obrátí. Br. Vše na opak a na ruby stojí. Kom. Město na ruby obrátiti (1. v nepořádek uvésti, 2. s prstí smásti, zni- čiti). V. Svět by se na ruby obrátil. Sych. Vše na ruby, zvrub na líc. D. Ten dnes na ruby vstal (o nevrlém). Prov. Vše na ruby dělati, popadnouti. D. Někoho na rub chvá- liti (ironicky). Na rub chvalič (posměškář, persifleur). Nz. Věci na ruby postavovati. Nz.