Rubrika
Rubrika, y, f., z lat. rubrica, červená křída, rudka, Röthel, m. — R., záhlaví, nadpis, přehrada, sloupec (protože se dříve nadpisy v knihách psávaly červeně), die Rubrik. R. (n. oddíl) výdajů, výdajová n. výdajní. Nz. — R-ky = v bohoslužbě pravidla, kterak by náleželo obřadů užívati, úkony a formy boho- služebné prováděti. Pkt. Že to mají v své rubrice t. j. v svém ustavení; Dokud jsem byl mladý v létech i rozumu, také jsem byl z té r-ky bláznivé, ale když mi dal pán Bůh poznánie v písmě, již jsem tu r-ku t. j. usta- novenie toho zabylstvie ze své hlúposti, vy- mazal ; Aj teď máš r-ku dobrú, jenž má za- loženie v písmě svatém. Hus I. 302. Pane, to je teď jinší r. (jiná lepší věc atd.)! Na Mor. Hý.