Ručesť
Ručesť, i, f., zastr. = rychlosť. Výb. I. 802. Příp. -síl. Mkl. B. 170. Die Behendig- keit, Schnelligkeit. Na r. = rychle, rouče. G. Vyjdi z této země na r. Troj. Na r. do Prahy přijel. Pulk. Na r. zavolaný. Šml. Na r., fe- stinanter. Bj., BO. Na r. se k boji strojie. Troj. Výb. II. 79. Skrze ručesť dobrých skutkóv nás předejde. M. Kóň r-stí jda do boje (impetu vadit); R-stí ducha sv. odnesl jeho. BO.