Rúčí
Rúčí = pěkný. Na Slov., Koll. — R., ručí = rychlý. Kat. 2872. Luděk rúčiem hlasem svola své voje. Rkk. 11. Tuto opět v ručím pospěchu bouří z prudka. Sš. Bs. 181. Ručejší než orlice. Bj. Ručejší než oheň. M. Ručejší byli stihatelé naši orlóv; Dnové moji ručejší jsú nežli běhař; Ručejší než srny po horách; Kto jest dal rúčiemu přie- valu jeho běhy ?; Ručejší orlóv koně; Ručí jest běh slunečný. BO. — k čemu. Nebuď rúčí k rozhněvání; Rúčí jest k mluvení. BO. — v čem. Viděl-li jsi muže rúčieho v svých činech? BO.