Rúčí
Rúčí = rychlý. R. let, Hdk„ posel (an- gelus), BO., nohy, Koř. Řím. 3., 15., kůň, Ol. Hab., 1. 8., komoň, Arn. 1411, spo- mocnice. Výb. I. 330. Rúčím během na pušč se navrátí. Výb. I. 1177. Lidi na ko- ních rúčejší. Alx. V. v. 1123. (HP. 28.). Loď učini k němu rúčí běh. Hr. rk. 29 Toť vše rúčí koně biechu. Sv. ruk. 17. — R. = pěkný. Cf. List. fil. 1890., 183. (Mz.).