Ruda
Ruda. Cf. Sfk. Pod. 223., 354., 357 Z rudy nebude kov bez ohně. Hkš. exc. — R. = rez na stromech. Táhne-li slunce vodu, vytahuje zároveň ze shnilých jezer mnoho jedovatiny, která při svitu slunce ve způ- sobě deště jako r. zase padá a stromy a pšenici spaluje Mus. — R. stříbrná = du- mlíky, bílá řepa. Od Jilemnice jezdívali k Bydžovu pro stříbrnou rudu na zimu. Us. Kšť. — R., y, m, os. jm. R. Jos 1808 —1875., dr. lékař. a druhý bibliothekář musejní Vz Tf. H 1. 195., Tf. Mtc. 185.. 232., Šb Dj. ř. 285., Rk. Sl., S. N