Rukávce
Rukávce, pl., svrchní díl košile, pěknější, jemnější s obojkem mřežkovaným a širokým, krátká, jen po život, opličko, prsník, naplečí, tílko, das Brust-, Halb-, Halshemd, das Leib- chen. V., Brt., Šd., Kch., Zkl., Bdl. Ty r-ce kmentové, co mám ke svatbě hotové. Sš. P. 792. R. ženské. V. A já mám laskavec u kaž- dých rukávec, u každé kordulky. Sš. P. 397.