Rukoklad
Rukoklad, u, m., kladení, vzklad, vzklá- dání či vložení rukou kam, die Händeauf- legung. R. nebyl symbolickým toliko vý- konem, nébrž skutečným převoditelem a udělitelem té milosti; R. s modlitbou dál se od apoštolů; Za kterou příčinou Pán sám a apoštolé nejednou r-du užívali; Vzklá- dání rukou Ananiašových na Pavla je jino- rudý r. než ten, který se při posvěcení kněžstva a při biřmování děje; Konečné ustanovení církevníků dálo se r-dem a r. jenom od apoštolů se stával. Sš. Sk. 98., 70., 112., 172. Svátosť r-du = biřmování. Náuka o r-du. Sš. I. 180., Ž. 50. (Hý.).