RůstiRůsti, rostu, rosť, sta (ouc), rostl, rostení (zastr. rostění), řidčeji.
rostnouti, ul, utí =
ze vnitř na šíř a na dél se veličiti, wachsen;
větším býti, grösser werden, an Menge zu- nehmen;
siliti se, prospívati, an innerer Stärke zunehmen, wachsen. V., Jg. Kořen rast z
rad-t. Mkl. B. 480. -
abs. Roste dubec, Rkk., tráva, člověk, zvíře, rostlina, strom, voda, měsíc (přibývá), bohatství, statek, jmění, Us., sláva, pověsť, štěstí. Ros
., žádosť,
Jel
., různice, nelibost' k někomu, Kom.; rozum, žádosti, zlosť s
roky rostou. Bern. Roste den; zástupy rostou, schwellen an. Us. Dch
. Roste, že bude moci z patra jísti. U Žamberka
. Kf. Dítě rostlo, až do- rostlo. Sš. P. 153. Pýcha rostla denně, šp. prý m.: zmáhala se
, ale roste-li sláva, žá- dost', nelibost, rozum atd
. (vz předcházející), proč se nemá říkati: pýcha roste ? Jest tedy i tato frase dobra
. Stromům listí opadá, a zase roste. Kom. Kam strom ohýbáš, tam roste. Ne všudy všecko roste. Prov. Zima roste. Us. Hý
. Rosťte a množte se. Solf. —-
kde. Mezi kopci je dolina a
v ní roste jate- lina. Sš. P. 436
. Každé sousto mně v ústech roste (nechutná-li něco). Us. Němc, Sd
. Nad Strakonici
při tej silnici rostou tam tři růže. Er. P. 128. Sníh roste v oblacích (říká se, když oblaky sněhové hustnou). Mor. Kd
. Už mi roste
na nich zelený trávníček; Na slavkovských lókách růste koření; Na tym raciborským moscě pěkny karafiat roscě. Sš
. P. 489., 634., 340. Na junoši roste dúbec, Rkk. 26. Trávka na niej roste. Rkk. 65. Za nima roste černovoký děvče, až vyroste, bude mý. Sš
. P. 327. Rostó, rostó konope za cestó
. Sš. P. 326. To dielo roste pod jich rukú. BO. Rostú
po celé vsi švestky. Er. P
. 334
. Pod našima okny roste tam bez. Er. P
. 123. Dříví v lesích roste
. V
. Mech na zdi roste
. Br. Na rákosí paličky rostou. Kom. Na dubě nerostou leč žaludy
. Č. Panská láska roste na zaječím chvostě Koll
. R na mysli
. Kom. Pod stromem tráva roste. Spis roste pod perem. Jg. — Vz Hlouposť. —
v čem. R
. ve ctnostech. Jel
. Ať rostú (děti) ve cti a v kázni
. Smil v. 1843. Dokad ne- vystoupil pán, mohl Jan růsti v důstojnosti a slávě
u lidí. Sš. J
. 60. Jako tělo roste ve věku, též aby duše rostla v ctnosti; Aby rostl v synovstvu božiem, v dóstojenstvie některak nesmierně; V ctnostech roste a prospievá; Stojte na cestě boží ustavičně rostúce v životě svatém. Hus I. 117
., II. 75., III
. 77., 300. —
na čem. A dietě rostieše, rozuměj na těle. Hus II. 27. —
odkud (čím). Bylina
ze země roste pomocí tepla a deště. Br
. Nerostou z trní hroznové ani z bodláčí fíky. V. On jako z vody roste (čerstvé)
. Us., Pk. Z upřímného srdce roste strom, do falešné lásky bije hrom
. Sš. P. 272.
Před našimi okny růste z růže květ
. Sš. L. 266. Kristus rostl milostí a moudrostí
. Sš
. C. 47. Zlatem mu všecko rostlo. Sš. Hc. 88. —
po kom, po čem. Nerád by, aby tráva po něm rostla (nerád by ještě umřel). Č. Vz Závisť
. Po té masti vlasy rostou. T
. —
v co. V sílu a v muže roste. V
. R. v jonáka
. V. Obilí roste v slámu (ne v zrno). Vz Sláma.. Č
. A Ježíš prospieváše věkem
, že rostl a šel v léta. Hus II. 33. Neb odtud roste člověk u výsosť a dále nic. Hus I. 116.-
jak. Stromy lesní samy
od sebe rostou. D.
Bez kázně růsti, Us
., bez poznání. D. Žádosť bohatství roste bez konce
. Hus II. 198. Růsť jablunko z široka, Sš. P. 435. Světlo vni- trné roste
podlé míry zkušenosti
. Sš
. Sk, 254
. Česť jeho jména rostieše na všaký den. BO
. Rostliny rostou na očích (očividně). Us
. u Rychn. Růsť jablunko vysoko, roz- kládej se široko. Brt. Anth
. 70
. Popeluška
v samé nesnázi rostla pod macechou. Ku. Poh
. II. 191. Aby rostlo (dřevo) na výš neb na široko
. Št. N. 220
. Roste jako z vody = rychle
. Us
. Dhn. —
s kým, s čím. Nežertuj, s kým jsi nerostl. Č. Rozum, žá- dosti s roky rostou
. Bern. Roste tam tráva s jetelem
. Er. P. 416. To s ním roste (vada nějaká, zlozvyk). Us. Sd
. —
kudy. Skroz (skrz) ten prsten tráva roste. Sš. P
. 164., Er. P. 477
. Přes ten prsten tráva roste
. Sš
. P
. 168. —
od které doby. Jako neroste kamení
od syna božího narození. Er. P. 512.
—jak dlouho. Nechte obého rósti až
do žně. Mt
. 13. (Hus II. 54
.). —
k čemu. Den ke dni k smrti rostem. Er. P. 514. —
proč. Však já na to rostu
, abys k nám chodíval. Sš. P
. 337. To gbelským pacholkóm roste
na znamení. Sš
. P. 1G6. —
komu (kdy). Vlasy, nehty, zuby mu rostou. Us
., Kom
. Hřebínek mu zase roste (stává se Hrdým atd.). Us. Dch. Rohy mu
v čas štěstí příliš rostou. Prov. Roste mu to jako houby
po dešti. Us
. Dch. —
do čeho. Strom do dřeva roste (když více do šíře než do výšky žene). D
. R. do výšky. Vz také: Rak. Mladý kůň roste do peněz a starý z peněz. Č. —
proti čemu. Proti smrti radě neroste koření v zahradě
. Č.