Rváti
Rváti, ruju, novější rvu. Cf. List. filol. 1883. 452., Mkl. Etym. 284. Ř, zvořínať, zvorýňať, zvoříznať. Mor. Brt. D. — co. Bryseida své zlaté vlasy rváše. Troj. 140. b. Kámen rval nohy mé. Vrch. — co komu čím. Srdce mi rvete tím slovem. Hdk. — co komu odkud. Jazyk r. lidu z úst. Vrch. — Kká. K sl. j. 32. — se oč. Výb. II. 32. Psi rvou se o kosť. Us. Pdl. — se s kým (proč). Pro dobrou věc rval by se s celým světem. Sá. Rval se s větrem déšť. Zr. — več. V hlavu rujíc. St. skl. II. 104.