Rychlý
Rychlý. Mkl. Etym. 285. , R. vítězství, J. Lpř., útěk, Šmb., tažení, Šb. F., ochla- zení, dech, jízda. Us. Pdl. Ta věc má ry- chlé nohy (žádá brzkého vyřízení); R. vdavky za mnoho nestojí. Us. Tkč. Ry- chlejší můj oslík než cizí komoň. Lpř. Rychlá štědrota nejlepší. Bž. exc. — nač. Kdo je r. na nohy. Št. N. 151. — k čemu. Kká.Td. 243. Nohy mé rychlé byly k hří- chům. Mž. 99. R. ku braní, ale volný k dá- vání. Us. Tkč. Vida ženu rychlú k nachý- lenie a méně opatrnú. Rkp. Mus. 1884. 239. Nohy rychlé k vylití krve. Výb. II. 1407. Rychlý buď k slyšení, ale zpozdilý k mlu- vení. Č. — R. = raný. R. oves (rychlík). Rr. Sb.