Rýma
Rýma, y, f., z řec. gevua, smrkavka, hostec, nádcha, nátka, der Schnupfen, die Strauche. Rýmu míti. Us. V teple se chovejte, dokud rýmu máte. Sych. Rýma mu padla na prsa; Ne, to budeš míti rýmu (říkají, kýchá-li kdo mnoho). Us. Kalló. R. u koně, jest levnější nežli chřípěcí. Ja. Vz Réma, S. N. — Býmu míti = podnapilým býti, einen kleinen Rausch haben. (Zvláště šňupáci, pijí-li více piva, sku- tečně rýmu neb zácpu v nose dostávají.) Jg.