RýtiRýti, ryji, ryj, ryje (íc), yl, yt, ytí (v obec. mluvě: rejti, reji, rej),
rývati, rývávati. Vz Bíti
. Graben, umgraben, wühlen; wühlen, Un- ruhe verursachen; stechen, graben. —
abs. Prase, krtek ryje. Us. —
co: zemi, jámu
. Us. Tichá voda břehy ryje (podrývá, pod- mílá), prudká před se běží (o potměšilých), stille Wässer sind tief. Ros. Rypák obrazy svatých ryje (rytým dílem dělá)
. V. Ale ihned se vypaří kanec z lesa, jenž ryje vinici Kri- stovu a vyvrací kořenie
. Hus I. 465. —
co čím: zahradu rýčem, I)., zemi bradou (umříti), ins Gras beissen, Us., kovy železem (rylcem, rydlem). Vys. Svině rypákem zemi ryje. Us. Ryje nosem brázdy
. Vz Opilý
. —jak. Umie r. všelikým mřežováním (caelare omnem scul- pturam). BO. —
čím oč. Ryje nosem o zem. Us. —
co kam: do mědi, do ocele, Rk., obraz
v měď
. Lopatou do země díru ryje. Us. Tč. — (
se) kd
e. Krtek
v zemi ryje. Zlob. R. se v zemi. Us. R. obrazy
na mědi, na mramoru. D. R. kořenie
pod šibenicí. Št. N. 182. Krt v dobrých lukách rád ryje. Alx. Krtek ryje pod zemí. Bl. —
co komu. To mi srdce ryje. St. skl. —
na koho. Neryjte na sebe (nepodávejte tajných příčin k ne- voli). Št, N. 68., 195.