Rytina
Rytina, y, f., rytinka, ryté pole, ein ge- grabenes Feld. D. — R., místo, kde divoká svině hloub do země zaryla, der Bruch, das Gebrech. Šp. — R., rytý obraz, das Schnitz- werk, der Bildstock. R. = všeliká rezba, vůbec i práce způsobem tím provedené, v užším smyslu pak v mědi, v oceli, kameni a dřevě ryté obrazy a jich otisky. S. N., V. Rozmetal všecky rytiny, maje je za modly. Sych. R-ny lidských obrazů. Troj. Ozdobná r., der Or- namentstich. Dch. R. na mědi. D. — R., drn, der Rasen. U Litovle. Kčr.