Řad
Řad, u, m., Ř., strsl. redb (ordo), příp. -b. Mkl. B. 37. Sr. lit. rinditi, anordnen, lett. rinda, die Reihe, ridu, ordne. Mkl. aL. 41. Ř., více věcí vedlé sebe v jedné čáře posta- vených, die Reihe, Ordnung. Postaveni byli jedním řadem, dvěma, třemi atd. řady. V řadu jíti. Us. Do ř-du stavěti. D. Děvčata stojí řadem. Všecky duše řadem jdou, vesele zpívají. Sš. P. 729., 43. Ty vrbovské dívky třema řady stály; Třema řady stály a kle- veta vázaly; Vij věneček třema řady, třema řady pro krajany. Sš. P. 721., 413., 563. Řežábi když letí, všichni řadem letí. Na mne řad přijde, jest. Us. Ř. vojáků. Stáli v řadu svém. Br. Jděte řadem. Ros. Teď přichází na tebe řad. Us. Ř. vojenský; vzdá- lenosť řadův; 1., 2., 3. atd. řad. Vz Povel. Rf. — R., dlouhá linie, v které požaté obilí neb posečená tráva leží, der Schwaden, Klo- ben, Jahn, die Mahd. Jg. Trávu, obilí na řady sekati. Obilí leží v řadech. D. — Ř., řádek (čárka na znamení počtu měr vypi- tého piva, vína atd. a samo pití na takové zapsání), die Zeche, das Gelag, Saufgelag. D. Na jeden ř. píti; zaplatiti ř. Us., Bart. 1. 21. Zaplatiti řad také = zakusiti něčeho, zažiti. Zaprav řad, hasil jsi s námi. Sych. V krčmách na řadích seděti. V. Směnka (svědčící) na něčí řad; na můj vlastní řad (ordre). Nz., J. tr. — R., hřada, na které slepice v noci sedávají, die Hühnerstange. Liška slepice na řadu dáví. Rad. zv. 23.