Řád
Řád, u, m., cf. ordo. Ř. = řad, řada, pořádek, die Reihe, Folge, Ordnung. Řádem pověděti. Troj. Když na koho řád přijde. Us. Běž, synečku, podlé řádu, kde ti lidé k vůli stanou. Sš. P. 218. Svolal třikrát obec do hromady a čtvrtým řádem sebral jest lidí snad do desieti. NB. Tč. Druhým řádem žida k vozu obrátili. NB. Tč. Z řádu se vyráželi, šafářům odbreptávali. Kom. — Ř., řad, hřada, vz Řad (na konci). Slepice s řádu padají. V., Us. u Rychn. Hsp. Slepice jdou na řád, jdou se řádu. Na Kolínsku. Kal. — R., kurník. Slepice spějí v řádu; chyť slepici v řádu; dej ji do řádu; Kuřata také sedají v řádu; Tchoř vlezl do řádu na slepice. Na Kolínsku a u G. Jeníkova. Kal. — R., hlavní oddělení, třída, die Ordnung, Klasse. Více čeledí činí řád. Rostl., Kk. 65. — Ř., stav, spolek, povolání, der Stand, Orden, abgetheilte Gesellschaft. V. Člověk nízkého řádu, Br.. rovného řádu = stavu. V. Ř. pan- ský, rytieřsky (zemanský, vládycký), měst- ský, selský. Vz Vš. 569. Ř. lehký, die un- adelige Abkunft. Co se lidí sedlských dotýče a řádu lehkého. 1564. Gl. 221. Ř. kmetský, Jel., vládycký, Boč., konšelský, V., duchovní (=stav; 2. řehole), Ros., D., sv. Františka, Har., jesuitský, Kram., templářský, tuhý; rytíř, mistr, bratr, společník, znamení, pentle, řehole řádu. Jg. Strany druhů řádu kněž- ského vz Kněz. Kapitula, shromáždění, kan- cléř, kříž, úd, udělení řádu. J. tr. Rád svato- janský, der Johanniterorden (rytíř řádu svato- janského). J. tr. Vz více v S. N. Lež jest knězem sě vyznávati a protivné věci kněž- skému řádu činiti; Vedúc svój ř. hodně; A co nám vybojují dobrého biskupové ne- chavše duchovnieho řádu, to na soli pro- dáme. Hus. I. 182., 181., 180. Úloha farisej- ského učitelského řádu. Sš. Sk. 64. Skut- kové svědčí, kaký kto a kterého řádu jest. Hus. I. 201. Když člověk urozený ženu chu- dého řádu pojme, móž její věno dskami klásti beze všeho povolení královského. Vc. Strč. d. p. 34. Pýcha nesluší tomu, kdo z níz- kého řádu na královskou stolici dosedl. V. Tak toho náš ř. (povolání) žádá; Tak to chce náš ř.; Každý má býti tak živ, jak tomu jeho ř. chce. Us. Hý. — R. = rozměření věcí, co za čím jíti má, die Ordnung, Verfassung, ordentliche Einrichtung, ordentliche Beschaf fenheit. Něco v řád uvésti, postaviti; ř. udě- lati; řádem složený, rozdělený; podlé ř-du; ř. zachovávající; což nemá řádu, není v řádu, bez řádu, v žádném řádu, žádným řádem, ne řádem; ř. vojenský. V. Z řádu a z užitku stvořenie, móžem poznati stvořitele, dobrosť a dobrovolnost'. Hus. I. 83. Řád jím zave- dený nic z brusu nového není; Rády ruši a prelamuje; Naopak stary ř. se měl řádu no- vému podrobiti; Ř. mezi nimi zavedl; Nový Kristem započatý ř. světa. Sš. Sk. 39., 49., II. 383., Ž. 21. (Hý.). Špačci bez řádu lítají. Kom. Všecky věci při boží službě v řád uvedl. Br. É pochodu, die Marschordnung. Právní řád, die Rechtsordnung. Dch., Rád potrav. Kom Řád domovní. Kom. Ř. cír- kevní, posvátný, V., obětní. D. Tvé múdrosti polož řád (prudentiae pone modum). BO. Král uznamenav, že nikterakž správcové toho města v řád jemu jíti nechtí. Bart. Tojest proti řádu. J. tr. Lepší ř., nežli hať mať. Č. — R. a právo = právo, spravedlnosť, die Satzung, das Recht. V. Ě. udělati, ustanoviti, naří- diti, zříditi. V. Podlé řádu práva. NB. Tč. K právům a řádům státi. Dl. Řádem dobuda jistiny sahniž pak o škody na rukojmě ; Řá- dem pohnal, řádem se zvedl i také odhádka se stala; Poňvadž jest úřadem zveden a jemu řádem odhádáno; To učinil proti řádu; V póhoně svědkuov řádem nedotekl; Jakož toho zemský běh a ř. jest ukázaly; podlé řádu na ty peníze se zvedl. Půh. I. 382., 390., II. 326., 443., 451., 462., 627. Kde star- ších správa, tam i řád ostává. Pk. Aby jim synové, hledíce na řád ot Boha ustavený, česť dali. Hus. I. 147. Purkmistr mimo řád a právo žádné moci užívati nemá. Kol. 7. Mimo ř. a právo; proti řádu a právu s někým zacházeti. V. Řádů našich ani sám neruší, ani jiným rušiti nedopouští. V. Vz Rb. 271 — Ř. = správa, die Einrichtung, Ordnung. Ř. zem- ský (= zřízení zemské,jako: zřízení obecné, školní). Kom. Ř. práva hrdelního, J. tr.; ř. trestní, posloupnosti, bursovní, Pr., ř. volební, ř. volení do sněmu, voleb obec- ních, ř. volení v obcích (ve: volební ř. sně- movní n. obecní by se zbytečně mnoho ad- jektiv v -ní nahromadilo). Šb., Šm. Řád hutní. hospodní, J. tr., pohřební, Dch.. cviku, das Abrichtungsreglement. Čsk. Ř. vozní, oděvní. Dch. Potřebnému řádu poddáni buďte netoliko pro hněv ale i pro svědomie. Hus. I. 176. Prozatímní civilní ř. soudní, lépe: ř. soudu civilního zatím vydaný. Šb. Ř. če- lední- J. tr., živnostenský, živnostnícký, ha- sický. Rk. Vz Civilní. Držeti lidi v řádu. Kom. Pokudžby řádům, právům, svobodám zem- ským na škodu nebylo. Zř. F. I. A. IV. Aby řád desk zachován byl. Ib. C. XVII. Aby při jejich řádích zachováni byli. Nar. o h. a k. Ř. vojenský Žižkův, vz Tk. IV. 287. — Ř., cech, die Zunft. Šli jsme do řádu. U Rychn. Msk. Cf. Prapor. — Ř., v math., die Reihe. Posloupnost' prvního, druhého, n-tého řádu; řád vyšší, nižší, nejblíže vyšší, nejblíže nižší; jednotky řádu nižšího, vyššího; ř. sudý, lichý; vzestupný, sestupný. Nz. — Ř., mrav, die Sitte, der Gebrauch. Takový skutek jest proti starobylým řádům a zvyklostem. Sych. Ale pohřiechu řiedko v manželích tento ř. stává. Hus. I. 200. Jakož toho řád a obyčej je. Sedl. Rychn. 37. — R., způsob, běh, die Art u. Weise. Takový ř. ke všem synům zacho- vává (že je zkouší). V. Máť soudce všecky věci zvěděti a řád věcí n. pří pilným roze- znati uptáním. CJB. 287. Aby list paní ob- noven byl týmž řádem, jakož tento list svědčí. Puh. II. 144. Tím řádem že ideal ženskosti vydáváte v potupu. Kos. Ol. I. 299. Každým řádem. Kos. A jsúce tak zpósobní teprva o vieru, ač by ji kto chtěl kaziti, řádem dříve řečeným mohly by se postaviti; Kněž- stvo nemá se chápati meče tělestného týmž řádem jako panstvo; Týmž řádem věrný jeho následovník má bojovati. Hus. I. 168., 170., 185. Papež volen tím řádem, jakož za předků bylo. Výb. II. 382. Ř. (tenor) toho listu je. Arch. rkv. — Ř. v stavitel., die Ordnung., Ř. dorický atd. Us. — Ř., der Orden. Ř. světský, duchovní; světský : řá- dové velicí pro panovníky, ř. rodu, čestní, pro dámy, rytířský, záslužní, zlatého rouna. Ř. železné koruny, Františka Josefa, J. tr., vojenský Marie Teresie, sv. Štěpána, Leo- poldův, hvězdného kříže (pro dámy), ř. vo- jenský, záslužný atd. Vz více v S. N. Bažení po řádu. Dch. Udělení, propůjčení řádu. J. tr., Čsk. — Ř., náčiní k orání. U Klobouk. Bka. Řád movitý — náčiní, nářadí, nábytek. Gl. 291. Na Slov. — Ř., řad, die Zeche. Nožíř musil ten řád platiti. B; rt.