Cvek
Cvek, cvok, u, cveček, cvoček, čku. m., V., malý hřebík, der Zweck, Zwecknagel. C. do bot, v botách. C-y do podešvů obyčejné, vysoko stoupované, do podpadkův, do pod- padkův švýcarské, do střevíců, malé, pro- středni, ševcovské, veliké. Kh. Podešvy cvočky přibiti. D. Cvočky do bot natlouci. Šp. — C. = střed terče der Nagel, der Zweck. Cvok kulkou vyrazil. Trefil c. Chybil se cvoku. Us. — Má cveček v hlavě = jest střelen, potrhlý. — To je ten cvok. Da ist die Schwierigkeit. Cvok vyraziti, die Schwie- rigkeit heben. D. — Míti cvoky = peníze. Mos haben. D. Vz Cvok, Cvoček.