Řeckoslovanský
Řeckoslovanský. Ě. podání (víry), Pal. Děj. III. 1. 7., východ. Vlč. Lit. I. 306. Řeč. O skloň sr. Gb. II. ml. III. 1. 399. Řeči sprosté, daremné, zmatené. Vz Zát. Př. 59. nn. Ř. lidová. Její literatura za 1. 1894. a 1895. Vz Čes. 1. 1897. 480. Vie vraj tri reči: po šepky, nahlas a kričať. Slov. Zát. Př. 61b. Ř. žádná, tuším, není zlá, když nese zisk. Král. El. 13. Nechte cizích, mluvte vlastní řečí. Koll. Bás. 67. Řečí bylo o tom v obecenstvu jako listí v háji. Sml. V. 119. Řečí ako kozích bobků. Řeči bez konca kraja. Od rečí hlava bolí. Na reči ho dlho drží. Rečí mnoho, málo vecí. Reči sypať ako z rukáva. V reči si stoj. Od rečí v hlave hučí. Reči nestydaté, pichlavé, sprosté. Slov. Vz Zát Př. 354. Ř. mnohomluvného, vz Zát Př. 48a., 49a., její dojemnosť, neohebnosť. Ib. 60. Takové řeči vody odnesou, jako na jaře sněhy (jsou marny). Reč je řeč a vítr ji roznáší. Šml. X. 103. Ja za řečó, po čem ste prodali ječmeň. (Klade se jako připome- nutí, znamenajíc tolik jako počkat, počkejte) Císařov. Mtc. 1900. 151. — Ř. = povésť. Vz Zát. Př. 55a. — Ř. Řeči příležitostné. Ib. 261., XVI. odst. 19. f. — R. převrácená. Vz Pře- vrácený. — R. přímá a nepřímá na Císa- řovsku. Vz Mtc. 1899. 45. On odpor učinil, že nechci býti rychtářem. Pravil, že lepší právo mám (m. nepřímé). Arch. XVIII. 322., 332.