Řemeslo
Řemeslo. Cf. List. fil. 1878. 207., Mkl. Etym. 275., Mz. v List. fil. XVI. 179. — Ř, Handwerk, n. Cf. Ukaz. 64., Št. Kn. š. 7. Ř čisté, krvavé, nuzné, smradlavé, umouněné, usmolené, zlodějské (jímž řemeslník přichází na mizinu; Je od ř-sla, je z ř-sla (našinec); Mistr všech ř-sel; Zlaté ř. (dobré); Ř. je ř. (dobré živobytí); S ř-sla sběhnouti; Ne- pleť se mi do ř-sla. Us. Tkč. Dobrýť jest každý stav i každé ř., kdyžby právě je vedli. Št. Kn. š. 143. Sedmerácké ř. sklá- dalo se z ř-sel: kovářského, kolářského, zámečnického a ručničkářského, bečvář- ského, hrnčířského, truhlářského a caňkář- ského. Dějiny Semil 44. Nejlepší ř. vod meze k mezi (orba). Us. Brt. čo viac re- mesiel, to väčšia psota. Slov. Orl. IX. 246. — Ř. = dílo. Kamen hrobem se učinil, jakžto by lidským řemeslem byl učiněn. Pass. mus. 354. Ř. pósobiti, činiti, dělati. Št. Kn. š. 172., 169. Ř. ukázati lépe než: mistrovský kus udělati. Hk. Mistrovským synům zdejším ani těm, jižto by sobě mi- strovské dcery a vdovy za manželky po- jímali, ř-sla ukazovati potřebí nebude. Pk. Npj. 58. — Ř-sla = pořádky. Vyšli proti králi Pražané se všemi ř-sly a měštany. Let. 111. — Ř = nástroj. Tvoji bohové lidskými řemesly sú děláni. Pass. mus. 362. — Ř. = hra v karty. Hráti ř. Us. Rgl.