ŘepaŘepa (v obec. mluvě
řípa),
řepka,, y, f
., brassica rapa, der Rübenkohl. Vz Čl. 15., FB. 77
,, Čl. Kv. 299., KP. III. 263., 264. Strsl. r?pa, lat. rapa, lit
. rape, rop?. Mkl. aL. 58. Ě. červená (cvika), lesní, V., bur- gundská, švýcarská, Puch., bílá (tuřín, dum- lík), Vaň
., bílá englická, D., hlávková (ko- štálník), kolínková n. turčanská (kolínek, kolník)
, žlutá (mrkev), švábská (zemčata, na Slov., Bern.), polní (řepnice). na Slov., denní (posed), Linn., královská (královka) n. cu- krovka, die Imperialrübe. Pta. Ř. sladká = kvaka, Šm., strmištní =
hlavatice. Us. na mor. Drahansku. Hý. Řepa nebo řípa jako plodina listnatá, cvikla obecná; 2. jako plodina kořenná a) cukrová
, b) buryna krmná, na píci dobytku, c) červená (na sa- lát), d) bílá, úhorní, vodní, strništní, vodnice; úhorová, švedská (tuřín). Vz více v S. N. Řepu koupiti, sázeti, okopávati. Us. Řepu k jídlu si strojiti. V. Ě-u kroužiti (nať a frňousy odřezávati), krájeti, sekati. Ě. má frňnusy. Us. Hý. Nic nemá, než suchou řepu. V. Dali se z hladu do řepy; řepu lou- pati. Sych. Řepu srazit, skopnút (říká se, když kdo palcem bosé nohy o kámen za- vadiv se poranil). Na mor. Zlínsku. Brt. Nehodí se to ani do řepy ani do zelí. Us. u Rychn. Črk. Slovák jako řepa (čirý). Bern
. Dobrá psu moucha, chlapovi řepa. Prov., Jg. Počkej, dostanu tě v řepě. Vz Vyhrůžka
. Č. Právě na řepě zastižen (při skutku), bei der That ertappt
. Mus. III. d
. 69. Už tě to na řepě zajato. (Co při jistině se zastihne, nesnadno toho vymlouvati). Vz Výmluva. Č. Je zdravý jako ř. Us. Hý. — Vz Řípa
.