Řepa
Řepa (v obec. mluvě řípa), řepka,, y, f., brassica rapa, der Rübenkohl. Vz Čl. 15., FB. 77,, Čl. Kv. 299., KP. III. 263., 264. Strsl. r?pa, lat. rapa, lit. rape, rop?. Mkl. aL. 58. Ě. červená (cvika), lesní, V., bur- gundská, švýcarská, Puch., bílá (tuřín, dum- lík), Vaň., bílá englická, D., hlávková (ko- štálník), kolínková n. turčanská (kolínek, kolník), žlutá (mrkev), švábská (zemčata, na Slov., Bern.), polní (řepnice). na Slov., denní (posed), Linn., královská (královka) n. cu- krovka, die Imperialrübe. Pta. Ř. sladká = kvaka, Šm., strmištní = hlavatice. Us. na mor. Drahansku. Hý. Řepa nebo řípa jako plodina listnatá, cvikla obecná; 2. jako plodina kořenná a) cukrová, b) buryna krmná, na píci dobytku, c) červená (na sa- lát), d) bílá, úhorní, vodní, strništní, vodnice; úhorová, švedská (tuřín). Vz více v S. N. Řepu koupiti, sázeti, okopávati. Us. Řepu k jídlu si strojiti. V. Ě-u kroužiti (nať a frňousy odřezávati), krájeti, sekati. Ě. má frňnusy. Us. Hý. Nic nemá, než suchou řepu. V. Dali se z hladu do řepy; řepu lou- pati. Sych. Řepu srazit, skopnút (říká se, když kdo palcem bosé nohy o kámen za- vadiv se poranil). Na mor. Zlínsku. Brt. Nehodí se to ani do řepy ani do zelí. Us. u Rychn. Črk. Slovák jako řepa (čirý). Bern. Dobrá psu moucha, chlapovi řepa. Prov., Jg. Počkej, dostanu tě v řepě. Vz Vyhrůžka. Č. Právě na řepě zastižen (při skutku), bei der That ertappt. Mus. III. d. 69. Už tě to na řepě zajato. (Co při jistině se zastihne, nesnadno toho vymlouvati). Vz Výmluva. Č. Je zdravý jako ř. Us. Hý. — Vz Řípa.