ŘepákŘepák, u, m. =
zub. To jsou řepáky,
řepance (zdravé zuby). ČT. Tkč. —
Ř., a, m. =
kdo jí řepu (převzdívka obyvate- lům krajiny kolem Brandýsa n. Orl.). Tkč. —
Ř-ci =
lide
z hor přicházející do kraje řepu okopávat. Vchř
. — Ř., u, m. =
řepka atd. Cf. Rstp. 86.