Řetěz
Řetěz. Cf. Sdl. Hr. IV. 200., List. fil. 1878. 207., Mkl. Etym. 385. b. Ě. zavěrací u vozu, Sperr-, stahovací (u vozu, podva- zovák), Spann-, k držení (návojník), Wider- hall-, ohlávkový, Halfter-, bokovní, Aus-, Unterbindkette, Us. Pdl., zdvíhací (u jeřábu, spojovací (jímž se železničné vozy spojují), NA., bezpečnosti u dveří, Včr. Z. I. 50., měřický, u rumpálu, kolesní (u děla). Us. R. z písku plésti. Drsk. Dali mu řetězy (pouta); Drží ho jako psa na ř-ze. Us. Tkč. — Ř. vojska, harcovníků, Čsk., stráží, Čch., hasičů při požáru, v tanci, dětí při hře, hor. Us. — Ř. přenes Ř. úsudků. Dsch. I. 123. Rozpřádal dlouhý ř. myšlének. Vrch. — Ř. v háčkováni. Tkč. — Ř. = zavádka. Vz toto v dod. — Ř. = míra. V Banátě = jutro. Rr. Sb. - Ř. Kostel matky boží pod řetězem v Praze Svt. 24.