Cvičiti
Cvičiti, 3. pl. cvičí, cvič, cviče (íc), il, en, ení, cvičívati = přivykati, üben; učiti, unter- richten, unterweisen, bilden, erziehen. Jg. — koho: koně. D. — se, koho v čem: vojsko ve zbrani, D., se ve škole v literním umění. V., Reš., Nz. - se, koho, co k čemu. Rečník k výmluvnosti řeč cvičí. Kom. C. se k bránění, Kom., se k službě soudcovské. J. tr. - Nz. — se, koho čemu: běhům válečným. V. Práci, kázni a dobrým ctnostem s pilností se c. Koc. — Vrat., D. — se, koho čím: slovy (napomínati), bitím, Us., metlou, L., se tancováním. Kom. — koho (po čem) jak: po své vůli. Jir. dh. — se kde bez čeho: na koni bez madel. Tš.