2. Cvik
2. Cvik, a, m., vycvičený, ein Erfahrener; chytrák, Schlaukopf. On je na to cvik. Ros., Jel. — C, tříletý kapr. Jg. — C, kohout ne docela vykapounovaný. Vpadl jako cv. hladný mezi mdlé kuropatvy (koroptve). Prov., L., Lb. Spitzhahn. Vz Žrout. — C = dobrý vábník, pták, který dobře volá. Šp.