Řídký
Řídký. List. fil. 1878. 207., Mkl. Etym. 277. Komp. řidší vlivem positivu m.: ředší. Gb. Ml. 14. Ř. = nehustý. Ř. vlasy. Us. Ř. zalidnění země. Osv. Má ř-kó zuby (lže). Us Tkč. — Ř. = nemnohý. Muž řídkými vlastnostmi vynikající. Osv. Řídcí se našli, kteří z toho pánu děkovali. Let. 256. K ctnosť. Šml. Řídkým lidem jest známo Vš. 278. R. vzácnosť, Vlč..úkaz, Us., spis, Mus., případ, slovo. Jir. — Ř. Já jsem v takové deštníky řídká (málo mi prospívají, jsem tlustá). Val. Vck.