Řízek
Řízek, zku, m., réva mladá, krátce zře- zaná, zřízek, der Rebenschnitt. Ros. — Ř., kus masa, das Schnitzel. Ř-ky po vídeňsku n. vídeňské, obyčejné (Naturschnitzel). Us. Dch. Ř. telecí. Měl k večeři telecí ř. Us. Řízky žemlové (ve vejcích obalené a v másle pečené). D. — Ř., zka, m., právě vyřezaný (vykleštěný) skopec. Ř. pokyše = ztuční. Na Želivsku. Sř. — Ř., snad m. hřízek od pohřížiti se, ryba, na mor. Zlínsku hrouzek, gobio vulgaris. Brt. — Ř. Ř-ky = jemné a po- dlouhlé kousky z řepy nakrouhané, odpadky cukrové řepy, Diffussionsrübenschnitte, m., Riibenabfälle. Pta., Sml., Msk. Vozík na řízky. Dch. Nehodí se ani do řízků. U Rychn. Črk. — Ř, řízný vtip, ein Witz. R. na ně- koho udělati. U Rychn. Črk. Vz Řízně.