S to
S to. Býti s něco, nikoli: s čeho. Im Stande sein, vermögen. Jestliže jste na tom státi umínili, vězte, že nikoli nemůžete s to býti. Flav. Abych jemu odolal, s to dosti moci nemám. Sych. Rozum s toho není j šp. m.: s to. Brt. ,S to býti´ v přesné prose pojí se jediné větou účelnou a nikoli infinitivem. Nemůže s to býti, aby krá- lovství spravoval. V. Nebyli s to, aby úto- kům nepřátelským odolali (šp.: nebyli s to odolati). Brt. S. 2. vyd. 139. Dítky nejsou s to, aby rodičům se odměnily (ne: se od- měniti). Kos. Nejsem s to, abych to učinil (ne: to učiniti). Jg. Proč? Vz Ten, Kondi- tional XIII. 2., Obrati se něčím, Uvolniti. — Šm. (ve Květech 1847. str. 28.) myslí, že po s to býti i infinitiv státi může, ale vše- obecně se tomu odporuje; v obecné mluvě ovšem stává inft.