Sad, u, sádek
Sad, u, sádek, dku, sádeček, čku, m. od saditi = zahrada štěpím vysázená, štěp- nice, der Garten. V. Strsl. sadi, planta, koř. sed. Mkl. B. 34., 53. U panského sada. Rkk. 66. Hluchým trním obehnal sad. Sych. Sad v mar- štali (věc neužitečná). Reš. Š. městský, dar Stadtpark. Dch. Obecné sady, der Volks- garten. Dch. Kdež se mníš v čisté trávě sada, varuj se lítého Hada. Prov. Šd. Za- hrady a sady (hortos et pomaria). BO. — S., mezník, der Gränzstein. Us. na Mor. a v Policku. Kšá. A dále nemají pásti mimo ty sady a hranice, jakož kamením vysázeno a vyměřeno jest. Priv. tov., 1567. Žádal práva horenského, aby se mu ti sadové postavili. Gl. 307. Cf. Sádek — Sady led- kové, Salpeterplantagen. Vz Šfk. 148. Sady salnytrové. Vz KP. IV. 418. — S., sazení pečiva u pekařů. Pec na dva sady.