Sádra, sadra
Sádra, sadra, y, f. S. = síran vápnatý vodnatý. S., strsl. sedra, gutta, koř. sed; strind. sjand, fluere, lit. šandrus, Auswurf; příp. -ra. Mkl. B. 86., 87., aL. 41. S. slou- čena jest z kyseliny sirkové a vápna, obsa- huje tedy síru a vápno. Vz Schd. II. 239., KP. III. 25., IV. 379., 380., Km. III. 199. Der Gyps. V MV. nepravá glossa. Pa. S. hnojná, pálená, syrová, štukatorská, úbělová n. alabastrová. Kh, Pec, lom, mlýn na sádru; práce ze sádry. Sp. Sádru páliti; sádrou potahovati, ovrhovati; sádrou n. v sádře něco vyobraziti, vytisknouti. S. mladý jetel a byliny Širokolisté k zrůstu pudí. S. jest dobrou mrvou zvl. k jeteli. Pta. Sádrou pole posýpati, mrviti. Vaň. — S., hrubé vápno, malta, grober Kalk. Chmela. — Vz Sádrovec. Sadrapák, a, m., přezdívka sedlákům ve vých. Čech. Jir. Sádrář, e, m., der Gypser. Vz Sádrovník.