Cvrčeti
Cvrčeti, 3. pl. čí, cvrč, če (íc), el, ení; cvrčívati, cvrknouti, knul a kl, utí, cvrkati = zirpen, ziepen, schwirren, zirken; trö- pfelnd giessen. — abs. Cvrček, pták lesní etc. cvrčí. Jg. Ani vrkl, ani cvrkl (nepromluvil. Vz Mlčeni). C. — kde: v křoví. Puch. Pták na stromě cvrká. Us. — čím: libým hlasem. Puch. — komu čeho: Cvrkni mu vína, mléka (nalij mu ho drobet). Bern.