Sáhnouti
Sáhnouti (zastr. siehnouti; ale v jižních Čech. a na Mor. posud: síhnout, síhat. Kts.), ul, ut, utí ; (zastr. síci, sahu), sáhl, sažen, ení; sahati a sáhati, sahávati. V obec. mluvě: šáhnouti. S. = ruku vztáhnouti, aby dosáhl, dostal (někdy s vyznamenáním moci, bez- praví, násilí), nach etwas reichen, langen, die Hand ausstrecken, wornach greifen, einen Griff thun (angreifen, vorgreifen, Hand an- legen) ; voliti, vzíti, wählen, wornach greifen; vztahovati se, sich erstreckeH, reichen, gehen; týkati se, sich beziehen, betreffen; s vyzna- menáním vniknutí, působení, eindringen, ein- wirken; přísahati, schwören. Jg. — abs. Eva sáhla a utrhla jablko. Solf. Pokudž svě- domí naše sahá, ničeho proti zákonům jsme nezamýšleli. Us. Kam oči sahaly, lépe: do- zíraly. Kam uši 3ahaly, lépe: doslýchaly. Píseň sahá až tam, kam slunce jde m.: do- znívá. Brt. Lakomstvie ukážeš, viece saháš (anstreben), než máš mieti. Hus II. 72. — (komu) kam (do čeho, nač, nad co, pod co, přes co, za co, v co): do kapsy, Ros., do mísy, do úřadu, do řemesla, do práva, D., do svědomí, Us., do sadma. Vz Sadmo. Její bílé nohy do písku sahaly (šla- paly), její bílé ruce břehu se chytaly. Sš. P. 88. Za klobúček sáhnul, ostrý meč vy- táhnul. Sš. P. 150. Věž ta sahá až do nebe. Nebude-li mi úmluv držeti, sáhnu mu na všecko, což drží. Us. Ve běh událostí sáh- nouti ; v něčí obor sahati. Dch. S. někomu v srdce. Chč. 620. S. na někoho (v nepřá- telském úmyslu). Dal. 182. S. někomu v práva. J. tr. S. v něčí dóstojenstvie; Kdožkoli nám v ty listy a zápisy sáhl. Arch. I. 8., 38., 66. Moci tvoji váha do blankytu sáhá; Že Římané také do náboženských záležitostí (židovských) sáhali. Sš. Bs. 26., Sk. 257. (Hý.). Nesahalť tehdy jazyk český nad školu vesnickou a maloměstskou. Zl. Sotva se zdržel, že na kněze nesáhl. V. Sáhla jemu v jeho dědictví; V mé břehy sáhl; K tomu mi v mě zboží sáhl; On má na jiné rukojmě sáhnouti; Sáhá jemu v jeho mýto; Sáhá mi v mé lesy. Půh. I. 120., 236., 241., II. 138., 255, 587. Že by laikové sahali na kněží, brali by jim a bili by je; Nemají příčiny, pro kterú by na ně sáhii; (Bůh) jest nesmírné dobré, nad než nebude moci sáhnúti vóle, aby co chtěla viece; Sáhl v srdce jich; A tys sáhl na múdrosť jeho radú, chtě býti jako Buoh múdrý. Hus. I. 181., 182., 170., II. 146., 430. S. na cizí statek. J. tr. Palce kola sahají do cev (chytají, zabírají). Vys. S. na stůl, na psa. Us. Smrť na mne sáhla. Us. S. na něčí osobu (chytiti, jíti ho), na dědictví, někomu na česť (Aix. 1109.), na poctivost' (utrhati na cti), V., na svědomí, Br., na statek, na hrdlo. Us. S. nad dvéře (makati). Us. Žádný nad něho udatenstvím nesahá. Troj. S. komu v právo. Lom., Sych. Ta skála sahá daleko v pole. Troj. S. někomu v měšec St. skl. Mocí v to sáhl. T. Muž ženě v poručenství s. nemá. Er. Jinému v jeho práci sahati. Vz Všetečný. Č. S pod kamna (makati;. Us. S. přes stůl, Us., přes meze. Háj. S. za stůl. Us. Má naň jako na odbojníka saženo býti. Zř. F. I. Kdožby na komorníky sáhl, aby ztratil hrdlo i statek. Nal. 108. Aby naň saženo bylo, jako který by se právu protivil. Vl. zř. 34,. 21. A JMKské v to vkračováno a saháno býti nemá. Zř. F. I. A. VI. My jim v to sahati nebudeme. Nar. o h. a k. Po jehož smrti pan Kúžel sáhl jest na polovici toho statku tak, že ona mosela jest od pána tu polovici zasě vykú- piti. NB. Tě. 166. — čím kam (kdy): rukou do putny s. Br. A mocí aby žádný jeden na druhého nesahal, než právem aby živ byl. Zř. F. 1. C. II. Fojt sahal rukojmiem k němu. NB. Té. 1G8. Predstúpili před nás blanaře pravíce, žeby jim krajčíři podšívá- ním, premováním atd. v jich řemeslo sahali. NB. Tč. 267. Přemnohý syn na tě mečem sahá. Sš. Bs 172. Kdo mně na ni rukou sáhne. Er. P. 461. Do klína rukou sáhnouti. Er. Kyt. 10. S. na někoho mocí, Bart., ná- silím s. V., J. tr. Pamětí v něco s. Kká. Š. 81, Jich modlitby do pekla sahají svou mocí. Chč. 303. Zbožím, krású nad někoho s. Kat. 510. Nad Hektora nižádný udatenstvím ne- sahal. Troj. 152. Protož někteří jsúc hnuti závistí sahají na ně řečí i rukú. Hus I. 182. Má naň dále právem sáhnúti: Sáhl mi v mé zboží pravú mocí; Sáhl mi bezpravným po- ručenstvím v mé panství. Půh. II. 138., 194., 262. Kdo by pod trvající pří na odporníka mocí sáhl. Er. Hlasem až k nim sahá. Us. Svými články sahá na česť stavu úředni- ckému. Ml. Za pokoje a za řáduov nižádný na to nesahal. Dsky' I. 125. — čím kudy. Sáhl rukou skrze dvéře. Us. Tě. — komu v co kde. Sáhl mi v mé vlastní dědictví v Penčicích. Půh. II. 388. na koho oč. Sáhni o škody na rukojmě. Půh. I. 382. — kam proč. Z lásky sahají na ně, aby jim trn z nohy vytrhli. Hus I. 182. V pytlík pro peníze sáhnouti. Us. — (komu čím) k čemu. S. k meči, Ros., k zbraní, ku zbroji, V., k žebrácké , holi, Pam. kut., k ci- zímu, D., sobě k hrdlu. Sych., Č. Sáhnouti k dílu, k něčímu jmění. Dch. Co bylo právu na jevo dáno, k tomu právo sáhne. Ze Shakesp. Tč. S. rukou bratru k boku. Pass. Jakoby mu k hrdlu sáhal (o lakomém). Č. Raději bych k tomu sáhl (volil). Ros. Kvapně k ně- čemu s. Kom. Ta věc k hrdlu sahá. Ros., Th. Soudce poříkati k hrdlu sahá. Kom. K základu s. (pfänden). Th. Ihned má k němu (odbojníku) i bez póhonu, k hrdlu i k zboží jeho saženo býti. O. z D. Nejvyšší purkrabí má moc k zlým ve vší popravě zemské (v obvodu zemském sáhnouti (sie ergreifen. O. z D. Uslyšav to vražedlník siehl k meči a nemoha jeho dobyti prchl jest do domu jednoho předměstského; Chtíce mne uvésti v ošklivosť dobrým lidem sahajíc mi ke cti i k hrdlu. NB. Tč. 104., 121. - Hus. I. 331., Bl. — po čem. Sáhni po cimbálu. Er. P. 42. Může s. po mém nabídnutí všemi desíti (prsty). Stnkov. Na pec pohlídala, po peci sahala. Sš. P. 12. S. po meči. Ros. — čeho. Ustálý rád pitie sahá, St. skl. II 155., Alx. Viz, by, sahaje vína, nerozlil piva ; Jest jich úmysl, když cti sahají, aby atd. Št. N. 73., 156. Sahej ho (věnce) pravú ručkú do dna. Sš. P. 381. Vidieše, ano jeho nikto nesahá. Pass. 283. A nikdy tej věci nesahal, jenž nemuož rozumem lidským ustiženy býti. GR. — komu = přísahati. Sahám pánu Bohu. Rokyc. — jak na koho. Z omylu na něčí osobu sáhnouti. V. A podlé toho práva k nim sáhnouti mohou. Žer. 332. Sáhněte hospodáři hodně z hluboka, ať vás ruka ne- bolí do roka. Němc. — okolo čeho. Velmi daleko okolo sebe s. (nedovolenou moc sobě přivlastňovati). V.