2. Sak
2. Sak, u, m., řec. dazzos, lat. saccus, něm. Sack, měch, pytel. — S., sít na ptáky a na ryby (vatka), das Sack-, Wurfnetz, Wurfgarn. V. Rybář v potoce sakem (če- řenem) a vrší loví. Vytáhnu tě sakem mým (m. svým). HO. On vždy před sakem kalí (sám si nesnáze činí. Vz Nesnáze); Nechce do saku (když koho nelze k něčemu na- mluviti): Za sakem těžko loviti (kdo něco pozdě dělati chce, 192); Už ho má v saku (už ho ulovil, přemluvil), vz Přemlouváni; Do svého saku honiti, loviti (sobec). Č. Před sakem ryby loviti (když kdo sebe předchvacuje). Ros. O něco se před časem starati a jako ryby před sakem loviti. Br. Jistý, co v saku voda. Ros. Sak na ryby, koš na raky! (Lání na mor. Zlínsku. Brt.). Sak na ryby, koš na staré baby. Šd. — Saky, na Slov. = síť na koně, aby jich chránila před muchami, na Mor. čabraky, pl., f., Pferdenetz, n. Plk.