Sáknouti
Sáknouti, knul a kl, utí; sákati, sáká- vati = po málu odtékati, schnouti, versiegen, siekern, trocknen. S., strsl. seknati, fluere, rus. sekáte, humidum fieri, mingere. Kor. sbk: sbcati. Vgl. sunkti, sunkiu, seihen; sekti, senku, seklus, seicht, lett. sikt, ver- siegen, stind. sič, siňčati, versiegen; sek beruht auf senk, es hat demnach Uibertritt in die a-Reihe stattgefunden, daher sak- aus sonk- in isačiti (siccare). J. Schmidt zur Gesch. des indogerm. Vokalism. I. 64., Mkl. aL. 42. — kde. Na mraze mokré prádlo sákne (schne). Sych. — od čeho: od vody. Mus. — kam. Voda v zemi sákne. L. — co kam: nos na zemi (smrkati). Na Slov. — co odkud. Kosti z nosu sákal. Na Slov. Plk.