Samotář
Samotář, e, m., kdo rád samoten jest, der Einöder, Menschenscheuer; 2) kdo osa- motě žije, bydlí, poustevník, der Einsiedler: 3) pták, kameník, skalník, turdus solitarius, die Sprechdrossel; 4) divoký kanec, jedinec, který o samotě žije; o) dvorec, obydlí o sa- motě ku př. myslivna atd. Ft., Šp.