Saň, i, saně
Saň, i, saně, ě, f., san (zastr.), a, m., veliký jestěr, drak, Drache, m. Jg. V již. Čech. saně. Kts. Máš-li ty děvečko zlatý pás při sobě, zadrhni té sani, zadrhni na hlavě. Sš. P. 776. - S., potvora smyslená, čtvernohá, křídlatá, někdy o více hlavách oheň a dým soptících, hydra, die Hyder, der Drache, Lindwurm. Bieše saň veliká. BO. S. o sedmi hlavách. Anth. Jir. II. 300. Sv. Jiří saň zabil. Mand. Mimo sani aneb draka hrozného oheň z sebe plápolajícího. V. Skočí na mne jako lítá saň. Sych. Lítou saň pohubiti. Dch. Přiletěl jako saň (rozlo- bený). Us. Kf. — Saň, u provazníků pod- kladek z prkének n. špalků sroubený, který několika kameny obtížen jsa na zemi leží a provazu při skracování-se jeho se podává. Vz S. N. VI. 1017.