Sbíti
Sbíti, sbiji, sbij, sbije (íc), sbil, it, ití; sbí- jeti, el, en, ení; sbíjívati, zusammenschla- gen; se, sich verdichten. V. — abs. Kdyby kroupy sbily (potloukly). V. Lépe jest býti sbitu, než do smrti ubitu. Pk. — co. Sbil mráz osení (spálil). St. let. Víno mu hlavu sbilo. L. — koho (akk., nikoligt.) = stlouci, V., 2. zabiti. Troj., Háj., Dal. — koho, co čím: někoho holí; sud kyjankou. S. prkna hřebíky, Us., koho kyjem (stlouci). V. Blázen sobě nesrozumí, leč kyjem sbit bude. V. S. někoho mlatem. Alx. 1120. S. někomu ře- menem ústa. Pass. Výb. II. 9. — co kdy. O svatém duše zbil mráz osení. Let, — co z čeho: vrata z prken. Us. — co v co: v hromadu. V. koho kam: na kolo. Dal. — co s čeho: prakem s kolu chléb. L. — co oč. Lépe jest, než by tolik metel o svůj hřbet sbil (bitím spotřeboval). Hus. — se = zabiti se. V.