Scáti
Scáti, štiji, eš,... štij (v obecné mluvě: chcáti, chčiju, chčiješ; na Mor. štím, štíš atd., šti, Mřk., Hý., Tč.; také scám, scáš atd. Na Ostrav. Tč.), scal, scán, ání, harnen, brunzen. Strsl. Sbcati, mingere, sbčb, urina, sthornoněm. sihan, seihen, středohornoněm. seich, der Urin, stind. sic, sińčati, netzen. S tím souvisí i seknati, rluere (sr. sáknouti). Mkl. aL. 112. — kam : do nočního hrnce. S. na zeď. Jdi scat na brus. Domažl. Šml. — co, čím. On stí krev neb krvjú. Na Ostrav. Tč.