Scepeněti
Scepeněti, ěl, ění, scepenati, scípati, scí- pnouti, pnul a pl, utí = ztuhnouti, erstarren; umříti, sterben: nyní jen o zvířatech, o člo- věku pak s příhanou, verrecken, krepiren. — abs. Dobytek scípá. Sych. S-něl jest tu ten pohan Soliman. Dač. I. 86. — Br. — čím: hořem, Rad. zv., hladem. — kde. Kočka scepeněla na půdě, pod schody, ve slámě atd. Vz Scípnouti.