Sčedí
Sčedí, n., zastr., dítě, potomstvo, die Nach- kommenschaft. Kinder. S. bez rady jest. Ps. ms. Sv. Kateřinu místo sebe za ščedie samu zemi ostavil; Pro toho království s. za muž jíti musí. Výb. I. 288., 289. Z Jakubova s. BO. Mé s. jest vyvrženo. BO. Ščedie své viděl, filios filiorum. Br. (Tob. 14. 15.). Vz Praščeď (II. 887. b.).