SčístiSčísti, sečtu, sčetl, sečti a sečetl, sečten, sečtení;
sčítati, sečítati, sčítávati =
summu spořádati, addiren, summiren, zählen, zu- sammenzählen, berechnen. V
., Jg. —
abs. Co se sčísti ani počísti nemůže. V. Sedni a sčítej, co by každý utiežiti mohl. Hus II. 389. Nělajtě
, mamičko, nělajtě, su husičky doma, sčitajtě. Sš. P. 546
. —
co (komu): vlasy, vojáky, V., Kom
., lid, V
., ovce, Ros
., knihu (přečísti, durchlesen). Us. Sčítati hlasy. Us
. Ty by si musela všecky hvězdy sčísti, co na nebi sviti. Sš. P
. 702. Nucené hříchy se nám jen sečtou, ale nepřičtou. Shakesp. Tč. Sečtěte proti němu vojsko. Ben. V
. —
co na koho, die Schuld auf Jemanden schieben, wälzen
, werfen, Jemanden etwas ansinnen, andichten, ihm etwas zurechnen. Jg. Sečtli vinu na křesťany (vinu jim při- psali. Sr. Uvaliti, Vzkládati, Cpáti). V., Žer. Příčiny toho na jiné, sčítají
. Kom. Rozličné věci na ně sčítali. Čr. Že Petr na ně vinu smrti Kristovy sčítá; Co právem na nepřá- tely sčítati mohl; Sčítali na něho nepřátelé, že .
. .; Tedy mohli i takové lživé i liché věci na Pána sčítati. Sš. Sk. 44., 266., II. 12., L. 207. On na Jindru vše sčítal (svá- děl)
. Bl. S. vinu na koho. Skl. — Br., Apol. —
se o čem. Pořádně se o"tom sčetl (účty složil, Rechnung legen). Schön. —
čeho zač. Toho jsem sčetl za 60 hř
. Půh. I. 133. —
se čeho: nějakého skutku (neznati se k němu, ablehnen). Martini. —
se s kým jak. Aby na tom dosti měl, jakož by se byli s námi sečtli
podlé listu. Půh. II. 406.
Sčistiti, il, stěn, ění,
ščišťovati = poči- stiti, säubern. Bern
. —
se = uráčiti se. To trvá, než se sčistí. Na mor. Drahansku. Hý
.