Sděliti
Sděliti, il, en, ení ; sdíleti, el, en, ení; sdělovati = díl dáti, betheilen ; se = udě- liti, účastným učiniti, mittheilen. V. — co: něčí míněni sdílím, šp. m.: snáším se, sho- duji se s vaším míněním, přidávám se k va- šemu mínění. Brs. 159. — co, se s kým. S Milkem práce sdělovati. Gníd., Pass. S. se s potřebnými. Us. Oni se s Cechy sdě- lují. V. Rád se sdělil s jinými. Us. Sdělil se s každým tajemstvím. Kom. Ty věci s Františkem Drugetem příbuzným svým skrze psaní sdělil. 81. Uh. I. 20. Až na zprávy, které s nimi s-luje; List ten také s Laodiceany sdělen býti měl. Sš. II. 150., 192. (Hý.). Já všecky starosti sdělím s vámi: »Sdělujeme s vámi tu smutnou novinu. Us. Vk. — koho. Otec děti sdělil (podělil). Ms. pr. pr. — koho, se čím. Kteréž jednou věrou sdělil a svou láskou spolu spojil. Ps. br. Bratrstvo zjevně se a štědře poklady svými sděluje. Kom. — se čím s kým. Ješto srdce lidské vším dobrem se nejvíce s přátely svými sděliti chce. Sš. Sk. 125. Statkem se s ním sdělil. Dch. exc. Budou se s tebou zlatem sdělovati. Háj. 30. Oni svým nedostatkem sdielé se s vámi. Št. N. 238. 11. Sdielí se se mnú vším dobrým. BO. S. se s jinými chlebem. Kram. Sdělím se dary svými s jinými. Kom. Sdělovati se s chudými penězi, statkem, I)., ziskem. Sych. — se s kým oč. O život se s bližními svými sděloval. Koc. Já se s ním o to sdělím. Jel. A což by dobyli, aby se s tiem Krajieřem sdělili. Pč. 33. O výtěžek bádání svého s jinými se s.; Když o mínění svoje se s jinými sdělují; Aby o list ten s Laodiceany se sdělili; Zacha- riaš rád o vidění, jež se mu stalo, s přá- tely svými sdělil se. Sš. I.18., II. 18., 192., L. 13. — co komu. Byl jsem poctěn malými sbír- kami slov, jež mi Němcová, Stránský a Vy- soký sdělili. Č. v Dodatcích k Jg. Slov., na konci úvodu. Znamenité přídavky sdělili mi přátelé moji. Jg. v Předml. ku slov. VI. Sdělí jim toho příčinu. Gb. ad Smil str. 16. (Úvod). — Vozn. Ve smyslu: oznámiti, dáti někomu něco, se tohoto slova dříve neuží- valo, nýbrž: oznámiti, a kromě toho: dodati, poslati něco, propůjčiti něčeho, dáti věděti, dáti na vědomí, pověděti, psáti, zprávu dáti, Šb., Bs., Šm., Š. a Ž., vyjeviti, Ht. Brs. 280., vzkázati, zpraviti koho o čem. Brs. 159. Cf. Oznámili jeden druhému těžkosti své. Br. President oznámil spolku; soud dodal n. podal spisy úřadu berničnému n. propůjčil mu spisův. Šb. V Nz. pod Mit- theilen vazba s. komu co za germanismus se pokládá. Vz Vzdor. — se čemu (kudy). Tuto vazbu lze připustiti jakožto technický terminus ve fysice v podobných příkladech jako: Hmota hmotě se sděluje, teplo se sdě- luje a p. Cf.: Životní duch po žilách na všechny strany jim se sděluje. Kom. Avšak druhdy lze se i jinak vyjádřiti jako slo- vesy: přenášeti se, vznikati a pod. Místo: Oheň se sdělil střeše a strávil ji vzdor při- byvším stříkačkám, řekne se: Střecha chytla (se vzňala, oheň zasáhl střechu) a shořela, ač stříkačky hned přijely. Šb., Brs. 159.