Se
Se. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 522., 524. Už su v sobě = už to vím. Mus. ol. 1898. 162. — Ve vztažených větách: Aby lépe prospíval ovečkám sobě svěřeným. Pravda II. 77. Soudce orteloval ? smrti oba zločince v stáří sobě rovné a p. Vz Mus. 1851. 158. Máme konfessi od králů sobě potvrzenou; Pásli jsme stádce sobě svěřené. Kom. Ohláš. 121., 129. Dal pannu jím zprz- něnou svému otroku za manželku. Curtius X. 1. 5. (překlad). Alexander se ptá svých přátel, naleznou-li krále jemu podobného. V latině: sibi. On povzbudil všecky ? dů- věře v sebe (jest dvojsmyslné). Na Horno- ostravsku se = sobě, si, se = se. Lor. 78.