2. Seč
2. Seč = porub. S. tmavá, Dunkel-, světlá, Lichtschlag, přípravná, Vorbereitungs-, pru- hová, Coulissen-, toulavá, Plänterschlag, m. Škd. — S. = mýť (míť). Liekař vždy jmá čáku k seči, pták rád slyší, kděžto skřečí, sluha věří slibné řeči. Alx. V. 7. Lékař má naději k seči = k sekání. Cf. Sečba. Opatrný vykládá: Liekař (čížbař) má čáku k seči (k pasece, že tam něco chytí). — S. = rána. Náhle sahá po svém meči, plášť přetíná jednou sečí. Sš. — S. Louka na 2 seče = kterou dva seči za den posekají, louka čtyř měřic. Brt., S. N. II. 113. — S. = zně. Ještě bylo daleko do sečí. Mor. Rgl. — S. = les u Přerova. Pk. Seče, les u Kožlé. Pk.