Sečba
Sečba, y, f., seč, sekání, i čím se seká, das Hauen mit den Waffen u. die Waffen selbst. V té sečbě. Troj. Raduje se sečbě, jako lékař ráně. Hus. — S., čas sekání sena, (na Slov. kosba). V. Vz Seč. Ig.