Sedání
Sedání, n., posazování-se, das Sitzen, Niederlassen. S. v soudu. — V čas sedání, während der Session. ŔZ. S. panské, vz Tov. 87., 38., 39., 40., Žer. Záp. II. 136. S. před soudem, vz Právo. - S., obydlí, obý- vání. — S. mléka — syření, zasyření. Po- sud na Mor. Hý., Ras. — S., kolba, závod, turnaj na koni, das Spiess-. Pferderennen, der Zweikampf zu Pferde, das Turnier. S. u starých Čechův = zápas mezi dvěma muži na koních; zápasníci sluli sedací n. sedácí a meč, kterého při tom se užívalo, slul meč sedací n. sedadlný. Vz v Rkk. 39.: Ludiše a Lubor. S. bylo později turnajem i zapuzeno. Vz S. N. Počíná se o slavném ' sedání. Rkk. Měl s. s drakem. St. skl. IV. 82. Některý panoše doufá své síle. chtě obdržeti čest a zbožie, pozve druhého ku sedáni. Hus I. 310. Lidé k tomu hroznému s. přihlédali. Troj., 8. 4. Ten, jenž v s. bo- jije. ZN. — S., souboj, das Duell. Ale ten, jemuž jde na jeho česť, ten jmá lepšie právo brániti právem sirotčiem své cti za všeli- kakú vinu, což neslušie k s. Ku. rož. 129. Cf. Sedati s čím, oč. Aby žádnému člověku druhého pobízeti k sědání neslušelo, leč z těchto příčin. Gl. 309.