Sedati
Sedati. Cf. List. fil. 1878. 208., Mkl. Etym. 289., List. fil. 1878. 208. S. = po- týkati se. Št. Kn. š. 10. 1. — abs. Kostky sedají. Us. Pk. Už vám nesu sednúť (židli). Mor. Brt. Slnko sedává (zapadá). Němc. IV. 439.. Brt. — kam. Sedlo slunce za horu. Koll. II. 19. Sedlo-li by na vás (při- padlo-liby vám na mysl). Us. Když za stůl k obědu siesti chtěl. Pass. mus. 435. — koho kam = posaditi. Hospodář hośtě za ně (za stoly) sedal. Slez. VSlz. I. 89. - odkud kam. Z větvice na větev sedá. Hdk. — kde: v soudu zemském. Exc. Dy sem byla panenku, sedala som v okénku, v okenečku v okně, s mládenečkem po tmě. Sš. P. 202. — oč. Když páni naleznú, že by (žalobník a žalovaný) měli o to sědati, tehdy obě straně nemáte v radu odstúpati. Řád pr. zem. 11. — kam s čím. Sedl na mne s hubú (hubuje mé). Brt. D. 264. — se. Pod jeho moci země se třásla, skalé se se- dalo.— Št. Kn. š. 10. — v čem. Kdyby má v tom žádosť nesedla (se nevyplnila) 1547.