Seděti
Seděti. 3. pl. odchylkou sedějí. Sedějící. Pror. Is. 28. b. Odchylkou: seďal. Cf. List. fil. 1878.208., 1883. 117., 1884. 459. — abs. Iz (jez), kaj ludě jeďu: sed, kaj ludě seďu; stuj tam, kaj se stava; davaj, kaj se dava. Brt. Že budou každý jak kdo sedí, plat dávati. Pam. Val. Meziříčí 93. — kde. S. nad knihami, Pass. 409., mezi židy, Hrad. 75. a., na stolici, Ž. wit. 9. 5., na velblúdě, Alx. B. 2., 34., při stole, Hrad. 122. b., u vězení, Kat. 148., nad hrnci masa, Št. Ř. 239. a., na své síni, Alx., u cesty, Rud. 3. b., k nohám, Hrad. 49. b., v radě, Ž. kl. 107. a., na súdě, Pass., na večeři, Kar. 117 , u tmách, BO. u otce na pravici, Hr. ruk. 369. Němče, v svéj zemi sedi. Dal. c. 67. Někomu na krku seděti. Dch. Turek sedí na skřižovaných nohou. Osv. Nechal je s. na suše. Sá. S. na okénci, na pravici Boha otce. Št. Kn. š. 102., 13. Pakli by který z těch biskupóv, pod kterými se- díme, chtěl nás tisknúti. Výb. 11. 382. — jak. S. někde v myšlénkách. Vrch. S. po koních. Us. Teď sedím hlavou vzhůru a teď nohama. Nrd. S. někde na prázdno, Brnt., pevně. Osv. Sedí dlouho kmánem. Us. Msk. S. jako hromada neščestá (tupě), u Star. Jičína, Vhl., jako tetka na hodech, Orl. IX. 248., jak pagáček v peci, Val. Vck., jako zařezaný, Dch., jak smetaník s podepře- nýma rukama, s podepřenum hlavum. VSlz. 1. 237. Jeruzalém výše sedí než Nazaret. Hus II. 31. Pražané také při tom, v čem z práva nesedí, třetího hlasu užívají. Dač. I. 129. — kdy, jak dlouho. Móže v dě- dictví svém s. do rozsudku panského. Vš. 306. V hospodě do rána s.; Večer seděl dlouho nad knihou. Us. Pdl. Aby v každou středu páni na obecných věcech sedali. Let. 279. — oč. Seděl o hrdlo. 1707. — od koho (jménem jeho). Sedí purkrabí ot koho. Kn. rož. čl. 29.