Sedlati
Sedlati, sedlávati, satteln. — koho: koně, Us., souseda = k nepořádnému a lichevnímu závazku uvésti. Ros. Dyby mně kdo koňa sedlal, taky bych se na vojnu dal; Starší sestra uslyšela, bratrovi koňa sedlala, ta prostředni šablu dala, ta najmladší zapla- kala; Aj skřikla mamička: Sedlajte koníčka, jeďte pro falářa, omdlívá Anička. Sš. P. 173., 175., 585. (Té.). — koho čím. Po čom's mia poznala? Po vraném koníčku, keď sem ho sedlala červeným čabrakem. Sš. P. 572. — jak. Koně od ohonu s. (něco obráceně dělati). Ehr. — Vz Sedláni.