Sedm
Sedm, v gt., dat, lok. a instr. sedmi. Vz Pět. V obec. mluvě v Čechách sedum, u Opav. sedym, Klš., na Mor. a na Slov. sedem a vedlé toho i sedym a sedom. Gb. Hl. 90. Cf. Osm. Na mor. Zlínsku sedn. Vz N. Brt. — Strany skloňování v strč. vz Kt. 44. Sedm, sed-m?, m nejspíše se přidalo z číslovky řadové (sedmý); sed snad m. sept, p před t vypadlo a t se změnilo před m v d, skr. septan, zd. haptan, řec. enra, lat. septem, lit. septíni, goth. sibun. Schl. Strsl. sedm&, méně dobře osvědčen jest tvar seďbmh. Příp. -m&, thema číslovky té však se v řeči ne- uchovalo. Mkl. aL. 11., 233., B. 233. Strany odvozování Šafaříkova vz Mus. 1848. I. 3. str. 239. Sedm dní, tisíc; přes sedm let míti (z dětinství vyjíti); po sedmi. V. Na 7 let zde byl. NB. Tč. 46. Dočkaj ty ho- dzinu sedym let; Co bys přišjol přes sedom razy k nám. Sš. P. 341.. 353. V sedmi lét dětie malé. Alx. Ona to ukáže svatebnými lidmi vládykami sedmi; Toho má požiti a ukázati sedmi vládykami dobře usedlými a zachovalými. Půh. I. 216. Až mine sedum let, potom si tě vezmu. Sš. P. 87. Sedm set královen a tři sta kuběn neb podběh měl; Sedm jest věcí, jichž žádáme a za ně pro- síme a sedm zlostí, jichž se varovati máme; Sedm daróv ducha svatého žádáme a sedm hřiechóv smrtelných se varovati máme: Kristus sedmi dary ducha sv. obdarován jest, jenž jsú: múdrosť, rozum, rada, síla, uměnie, dobrota, bázeň. Hus I. 277., 319., III. 22., 143. Každý rok bývá zlý, v kterém jsou tyto tři sedminy: sedm neděl maso- pustu, sedm postu a sedm ou velkonoci do sv. Ducha. Kda. Trefí se, co sedm let v kuklu. Prov. — S. lánů, Siebenhuben, osada u Vid- navy ve Slez. Tč.