Sehnouti
Sehnouti, hnul, ut, utí; shýbnouti, shý- bati; shýbávati = dolu nahnouti, skloniti, biegen; se, sich beugen o. bücken. Jg. — co, koho. S. hlavu. Čr. Sehni ho. Br. — co komu: hlavu. Us., Štelc. — co čím: větev rukou. — se ke komu. Us. Když se k tobě dívka sehne, k tobě si i lehne. Slez. Tč. — co, se kde: pod břemenem se shýbati. Jel. Před ním sehni parohy. Er. P. 471. — se kam. Pak útulně se v okna shýbá (slunce). Kká. M. ž. 25. — se. Sehni se, aby tě neviděl. Us. Maličko se sehla, obě ruce měla. Sš. P. 32. Což se raději zláme nežli sehne. V.